K tanci nebo k poslechu....

….aneb odvrácená strana hudby, kterou rádia nikdy nezahrajou. Představte si rozkvetlou louku ve vysplělém světě plném lidí, kteří skládají pozitivní a veselou muziku. Jde to víceméně samo, nápady přicházejí, stačí se jen po louce projít a máte v sobě nadšení na rozdávání, ale pokud půjdete až za hranice pomyslné louky směrem dolů do podzemí, do tunelů, kde lidé nejsou tak šťastní, ba dokonce jsou nešťastní. Trpí depresemi a svět kolem nich není louka, ale trosky. Trosky industriálních měst a lidského osamocení plného zmaru. Tito lidé vidí svět jinak a ten jejich svět se jim před očima ztrácí a padá do temnoty. Jedna z možností vykoupení z tohoto světa je hudba. Není to jednoduché zpívat o problémech, které vás tíží, ale pokud to dokážete, bude to mnohem opravdovější než hudba z rozkvetlé louky. Bude to vaše intimní zpověď, kterou pochopí jen pár zasvěcených fanoušků. Pokud alespoň na chvilku, chcete být v euforii, ale přesto nohama na zemi a na chvilku pocítit něco opravdového pak vám zde mohu doporučit dnes již kultovní kapelu z Montrealu. Godspeed You! Black Emperor.

Diskografie (wiki) :

• All Lights Fucked on the Hairy Amp Drooling (1994, cassette limited to 33 copies)
• F♯ A♯ ∞ (1997)
• Slow Riot for New Zerø Kanada (1999)
• Lift Your Skinny Fists Like Antennas to Heaven (2000) 
• Yanqui U.X.O. (2002)
• 'Allelujah! Don't Bend! Ascend! (2012)

The National - Boxer (2007)

Autor: Míra

Když s úctou kopírujete všechny ty post-punky, všechny ty Joy Divisiony, Editory, Interpoly, bůhví, co ještě a k tomu přidáte dostatek vlastní šťávy, zákonitě vzniká kvalitní deska. Už dlouho mám National v záložkách a pořád ne a ne se k tomu dokopat, jenže teď, když je takové ticho po hudební pěšině, tak jsem se k tomu dostal a nadávám si, že ne dříve. Zajímavé, avšak přímočaré hudební aranže, vyvážené dostatkem nápadů, dělají každou písničku jinou a přesto si Boxer zachovává kompaktní tvář. Sem tam smyčce nebo klávesy, ale především je to kytarovka a vězte, že vesele to moc nezní, ale právě to se nám na post-punku líbí. A na rozdíl od konkurence je deska příjemná už na první poslech a stále nabízí nové a nové věci k zalíbení. Díky ní jsem si uvědomil opravdovou lásku k hudbě, lásku právě k tomu objevování nových a nových věcí, díky kterým desku zbožňujete každým poslechem víc. Od dob Turn On The Bright Lights nejlepší deska tohohle žánru. Má ode mě palec nahoru a hvězdičku k tomu. (ano se se zpožděním pěti let! Vím.) Jasná desítka bez kompromisů.  

10/10