Z desky je cítit klid a zároveň chlad. Chlad moderní doby, způsobený odcizením kvůli ztrátě komunikace se světem, lidstvo ztrácí soudnost a dělá stále hříchy, ze kterých se ani po staletích nedokáže poučit. Témata jsou to bolestná, je těžké s nimi pracovat a kapele se to daří brilantně. Hudba vás dokáže dostat přesně tam, kam kapela potřebuje a pak vás dál máčet v chladné vodě za velmi studeného rána v Brightonu, odkud kapela pochází. Jediné, co od vás požadují, je odevzdání se jim a ponoření se do tajemných tónů jejich experimentální hudby. I přes toto všechno je to deska víceméně klidná, pouze chladná a odtažitá, ale jen na první pohled. Prvoplánová odtažitost po čase mizí v příjemné změti kytar, elektroniky a úžasného ženského vokálu. Kdybych měl kapelu s něčím srovnat, museli bychom si udělat výlet přes La Manche do Francie, navštívit M83 a sebrat jim veškeré pozitivní myšlenky z Hurry Up, We Are Dreaming a trochu je dát na mráz, pak bychom možná dostali tak setinu z Esben and the Witch. I přes zdánlivou nepřístupnost se mi deska zamlouvala už na první poslech a mohu jí doporučit všem lidem, které neodradil hlavní motiv nahrávky a to chlad. Smyjte hříchy a nejenom obličej praví stvořitelé desky, ale i přesto moc dobře vědí, že to nelze a o tom je celé album těchto mrazivých experimentátorů.
Žádné komentáře:
Okomentovat