K těmto chlapíkům z Brooklynu jsem vlastně přišel jako slepý k houslím.Jednou jsem si procházel novinky na New Music Express a najednou jsem tam zahlédl Clap Your Hands Say Yeah, což v překladu do češtiny znamená „ tleskejte a řekněte yeah“. Hned to upoutalo mojí pozornost, a tak jsem neváhal zajímat se o tuto kapelu více do hloubky. Už jen ten název je chytrý, vtipný a originální. Představte si, jste na festivalu, přijde tam moderátor a zakřičí CLAP YOUR HANDS SAY YEAH!! Člověk neví, jestli se tak jmenuje kapela nebo jestli vás jen burcuje k tomu, aby jste tleskali.
Přejděme však již k samotnému albu. Na desku Hysterical si museli fanoušci Clap počkat pěkných pár let, přesněji dlouhé čtyři roky. Určitě máte na jazyku otázku, zda se to vyplatilo?? Dá se říci, že ano. Deska má typický takzvaný indie zvuk a celkově jsou tam dost slyšet britské vlivy, kterými byli Clap ovlivněni. Osobně konstatuji, že na Hystericlu mají Clap vážnost Radiohead a hravost The Cure.
Sám zpěvák má dosti podobný hlas jako Thom York z již dříve zmiňovaných Radiohead. To však neznamená něco záporného. Na koncertě, mu to pravda, někdy trošku ujíždí, ale na desce zpívá čistě a zajímavě.
Hned ze začátku se vás dostanou dvě nejvíce odpichové písničky. Je to singlová Same Mistake a titulní Hysterical. Lidovým jazykem řečeno „ má to prostě koule“ . Obě tyto písničky mají v sobě optimistický náboj.Člověk si je pustí, když jede autem od své milé a má chuť skákat do vzduchu jako hopík. Další singl z této desky je Maniac. Na této písničce se z velké části podepsala kytarová linka a trumpety, který jí dávají šťávu a údernost, jenž trvá a nepovoluje po celou dobu skladby. Po poslechu Katamine and Ecstasy mi vyplavalo v mysli jméno The Cure. Hlavně kytara, ale i basová linka, bicí a zpěv nese znaky typické pro The Cure. Celá písnička je odlehčená a člověk má pocit, že zrovna pluje na obláčku z peří a nic ho netíží. Z těch pomalých kousků jsou tu například Misspent Youth, Idiot nebo snová In a Motel, u které bych poukázal na zvláště překrásný text.
I na tomto albu najdeme mínusy. Po několikátém poslechu člověku začne u některých písniček trošku vadit, někdy až moc, zpěvákův ukňouraný hlas. Into Your Alien Arms nebo Siesta(For Snake) jsou skladby, které kdyby na albu nebyly, tak by se z hola nic nestalo. Jsou zbytečně utahané a zajímavostmi také moc nepřikypují. Až na tahle místa je však deska Hysterical příjemná záležitost a ideální na poslech, když si chce člověk odfouknout po těžkém dni. Rozhodně stojí za poslechnutí, srdíčka.
Hodnocení: 7/10
Žádné komentáře:
Okomentovat