Yo La Tengo - Fade

V našich končinách nepříliš známá indie kapela Yo La Tengo vydává další studiové album a to po krásných devětadvaceti letech svojí existence. I když slovo kytarovka asi není úplně na místě, jejich žánrový záběr je opravdu široký a s každým albem jiný. Dopředu vám prozradím, že deska Fade je opravdu příjemné překvapení a možná nejlepší deska za tenhle rok (přiznávám, stále ještě jsem si neudělal čas na My Bloody Valentine).

S deskou jsme se po krátkém oťukávání stali velmi dobrými přáteli, ona tak hezky plyne a krásně se poslouchá. Nemá podlézavé melodie nebo nějaké krkolomné aranže. Její krása je tvořena především bohatým sortimentem použitých instrumentů, se kterými je nakládáno skutečně s citem a celé dílo je podpořeno příjemným, ne moc výrazným, vokálem, ale nerozumějte špatným. Její největší síla je  v tom krásném pohodovém plynutí a tom nadhledu, uklidnění a tak celkově pohodě, kterou deska nešetří a vesele rozdává kolem sebe. Její slabina, je to, že vyšla v únoru, kdyby vyšla o pár měsíců déle, třeba v dubnu, dokázal bych jí zřejmě ocenit více, protože je taková jarní. Dokážu si jí představit jako kulisu při procházce do jarní probouzející se přírody. Inu, dost řečí bylo, pokud jsem vás zaujal, tak šup si jí poslechnout.